Vážení producenti mléka, masa, provozovatelé bioplynových stanic a poskytovatelé služeb
Použití nevhodné technologie udusání siláže způsobuje sníženou kvalitu siláže – základního krmiva pro váš dobytek , kdy dochází z důvodů nevytlačeného kyslíku z hmoty k chybě kvašení ( máselné kvašení místo očekávaného mléčného kvašení ). Může též nastat plesnivění siláže popřípadě její nevhodné zahřátí.
Toto vše má po několika měsících za následek známé důsledky v podobě nedostatečné přijímání potravy dobytkem, nebezpečí ketonického cukru, snížení pohybu bachoru, popřípadě průnik mykotoxinů do těla zvířete.
Příprava siláže začíná u kvality zpracování sklízené hmoty:
Kvalita silážované hmoty závisí rozhodujícím způsobem na živinovém složení rostlinné
hmoty, teprve potom na jejím zpracování. Ani nejmodernější technika nedokáže porost chudý na živiny změnit v krmivo tak vysoké kvality, aby vysoce užitkové stádo nakrmilo dle jeho potřeb.
Během stárnutí se v rostlinných pletivech snižuje obsah dusíkatých látek, snižuje se stravitelnost organické hmoty a narůstá obsah vlákniny. Všechny tyto trendy jsou pro zajištění potřebné užitkovosti zvířat nevhodné.
Velmi důležité je tedy stanovení vhodného začátku sklizně, a to nejen z hlediska optimálního vegetačního stádia, ale i na základě předpokladu, že se udrží stálé, pro sklizeň příznivé počasí (nejlépe sucho a větrno).
Při mechanizované sklizni se zavadáním je totiž třeba u posečené rostlinné hmoty co nejrychleji dosáhnout požadovaných hodnot obsahu sušiny, za jeden, maximálně za dva dny. Po posečení dochází v rostlinách ke změnám, které jsou příčinou snížení jejich výživné hodnoty a zvýšené náchylnosti ke kažení a k napadení nežádoucími mikroorganismy.
V okamžiku sečení mají rostliny přibližně 80 až 85 % vody. Během zavadání rostlina hladoví a zhruba při vlhkosti 35 až 50 % odumírají její buňky. Aby se hladovění, které je spojeno s prodýcháváním glycidových složek, zkrátilo na minimum, tedy aby se potřebné sušiny dosáhlo v co nejkratší době, je třeba pokosenou hmotu upravit, a to přímo při sečení, nebo co nejdříve po něm. Správná manipulace s pící umožňuje rovnoměrné vysychání, a tím zkrácení doby zavadání pícniny na pokosu.
Všechny úpravy píce sledují kromě rychlosti zavadání také snížení závislosti na
povětrnostních podmínkách sklizně. Rychlejšího zavadnutí na potřebnou sušinu lze dosáhnout, je-li po posekání píce mechanicky narušena prstovými nebo válcovými kondicionéry ( upravovači pokosu ). Prstové kondicionéry píci upravují nárazy, lámáním a odíráním, válcové kondicionéry ji upravují stlačením, lámáním nebo drcením stonků a kolének.
U pícniny o původní sušině 18 % lze moderními upravovači za příznivého počasí dosáhnout při zavadání na pokosu sušiny 38 % za 3 hodiny, bez upravovače toho lze dosáhnout za dvojnásobnou dobu, tedy za 6 hodin. Při silážování však při změně počasí může i jedna hodina prodlevy znamenat nenávratné snížení kvality obrovského množství píce.
Po posekání a patřičné úpravě se píce většinou nerozhazuje „na široko“ po vzniklém strništi,ale zavadá v řádcích, které se jen jednou obracejí. Někdy, především u jetelovin zavadajících za slunného počasí, se obracení úplně vynechá, aby se neodrolily živinově cenné lístky. Obracením, rozhrnováním, přihrnováním nebo shrnováním se řídí rychlost snižování obsahu vlhkosti posekané píce tak, aby rovnoměrně proschla a byla připravená ke sklizni řezačkou či jiným sklizňovým strojem. Moderním systémem sklizně zavadáním se sušina píce určené pro silážování většinou získává za 4 až 8 hodin. Nechává-li se píce v řádcích přes noc, obvykle se druhý den z pole nebo louky sklízí již dopoledne. Doba od posekání do sběru píce určené pro silážování by neměla překročit 48 hodin.
Způsob zavadání píce při výrobě sena bývá odlišný. Suší-li se píce na seno, je třeba ji rozhodit po celé pokosené ploše, a aby lépe a rychleji proschla, i několikrát obrátit, musí se totiž vysušit na mnohem vyšší obsah sušiny než píce určená pro výrobu siláže. Navíc, hmota určená pro výrobu sena musí být usušena rovnoměrněji, nesmí v ní zůstat „chuchvalce“ s vyšší vlhkostí. Jen jedno ohnisko plísní by mohlo způsobit znehodnocení sena z celého velkokapacitního seníku, a to i s konstrukcí a střechou (v případě samovznícení).
Pro sklizeň píce za účelem konzervace jsou důležitá i další technická hlediska. Aby byly plně využity pracovní vlastnosti strojů, je výhodné sklízet rostlinnou hmotu ze zapojených porostů s dostatečnou produkcí hmoty. Posečený řádek musí mít vrstvu stejnoměrně vysokou, bez větších hromádek v rozích. Důležitou podmínkou pro mechanizovanou sklizeň je porost bez kamenů (tolerovat lze ojedinělý výskyt kamenů velikosti do 50 mm) a svahová dostupnost pro mechanizaci (plochy na svazích nad 18 % je nutné sklízet a ošetřovat speciálními,
jednonápravovými stroji, či samojízdnými stroji s pohonem na všechny nápravy). Při sečení se vyžaduje hladký a rovný řez.
Výška strniště na lukách nesmí přesahovat 50 mm a u polních pícnin 80 mm. Pokud zůstane značně vysoké strniště (např. špatným posečením polehlého porostu), je obrůstání trav a jetelovin ztíženo tím, že staré zbytky rostlin zabraňují přístupu světla a vzduchu k nově vyrůstajícím lodyhám jetelovin a výhonkům trav. Zvýšením výšky sečení o 10 mm se může snížit výnos zhruba o 300/400 kg sušiny z 1 ha. Příliš nízké sečení zhoršuje obrůstání jetelotravin a trav, a tím i zhoršuje následující výnos biomasy.
Zavadlá hmota se obvykle před naskladněním do konzervačních prostor ještě upravuje
v řezacím ústrojí řezačky, sběracího vozu nebo lisu. Biochemické přeměny v silážované hmotě probíhají tím intenzivněji, čím je více narušená. Ke správnému průběhu fermentace navíc přispívá i to, že více narušená píce se lépe dusá a lisuje, čímž je více vytlačen vzduch. Anaerobní prostředí se tak vlivem činnosti aerobních bakterií vytváří rychleji. Pro každý druh píce platí na její mechanické narušení jiné požadavky. Pro správnou délku řezanky je významná sušina sklízené hmoty. Při vyšší sušině je vhodnější kratší řezanka. u vojtěšky a jetele by při stejné sušině jako u trav, měla být řezanka kratší.
Řezanka by měla mít následující parametry:
- zavadlá píce by měla být při sběru pořezána na délku 10 – 30 mm
- za vyhovující se považuje řezanka s částicemi s délkou 30 – 60 mm
- za příliš dlouhou řezanka s částicemi delšími než 60 mm
Poznámka: nižší hodnoty platí pro sušinu nad 40 %, vyšší hodnoty pod 30 % sušiny
Při silážování píce s částicemi kratšími než 10 mm se získá siláž s nestrukturální vlákninou. Pokud by takové siláže nebyly v krmné dávce přežvýkavců doplněny krmivy s vyšším podílem účinné strukturální vlákniny, mohlo by v důsledku sníženého přežvykování a následného neúměrného zvýšení kyselosti v předžaludcích dojít i k vážným metabolickým poruchám.
Podíl částic menších než 10 mm by tedy měl být co nejmenší. Optimální hodnoty (resp. požadavky) mohou být ovlivněny jak druhem pícniny, tak technologií. Například u vojtěšky by mohla být řezanka o 10-20 mm kratší než u trav, při silážování do PE vaků by mohla být řezanka o 10- 20 mm delší než řezanka naskladňovaná do žlabu.
Píce se kromě rozřezání v řezacím ústrojí sklizňového stroje upravuje i oděrem a nárazy, a to nejen v jeho řezacím ústrojí, ale i během dopravy v dalších částech stroje dokud neopustí jeho výfukové potrubí.
Princip dusače siláže:
V současnosti se používá kompromisní řešení při dusání siláže v podobě těžkého traktoru, který má doplněné závaží vpředu a vzadu a namontovanou dvoumontáž na předních a zadních kolech.
Toto opatření však nepřináší požadovaný měrný tlak na cm2 siláže. Dvojmontáže na přední a zadní nápravě traktoru jeho hmotnost rozkládají na větší plochu, čímž vlastně tlak na cm2 siláže klesá!
Pro dusání je nejvhodnější stroj - dusač siláže „Agrotipa SilaPress“ o pracovním záběru podle typu od 2,1 m do 3,5 m, který se agreguje s traktorem do zadního závěsu. Vysoká hmotnost kol stroje při současně minimální dotykové ploše zaručuje intenzivního působení do hloubky silážované hmoty.
Výhody použití dusače siláže Agrotipa SilaPress:
- stejnoměrné zhutnění silážované hmoty v celé pracovní šíři ( 2,10m - 3,50 m ) při jedné jízdě
- Výroba kvalitní siláže s minimem přejezd ve srovnání s traktorem, nakladačem či manipulátorem i při vlhké siláži
- Díky většímu utužení při jednom přejezdu dochází ke zvýšení produktivity práce a především k úspoře pohonných hmot .
- Při větším utužení silážované hmoty nehrozí nebezpečí převrácení traktoru
- Protože stroj dusá siláž hned vedle stěny silážní jámy, nevznikají v těchto místech zkvašená ložiska, která se buď vyhazují nebo se zkrmují, na úkor kvality krmné dávky pro dobytek.
- Menší přejezdy po silážované hmotě snižují riziko úniku oleje z traktoru do silážovaného materiálu
- Další úsporu přináší stroj ve vyšší skladovací kapacitě - množství uskladněné siláže při srovnávacích testech ve stejných silážních vanách bylo podle typu silážovaného materiálu větší o 10 % -45 % ( ! ) díky vyššímu utužení silážované hmoty
- Nedochází k žádnému poškození stavebních, vesměs betonových prvků silážní jámy jako při využití vibračních válců ze silničního stavitelství.
- Dusač siláže Agrotipa SilaPress je robustní a téměř nezničitelný stroj
- Dusač siláže Agrotipa SilaPress je prakticky bezúdržbový stroj – je třeba jen denně promazat ložiska , což činí maximálně 2 minuty práce obsluhy.
- V neposlední řadě dusač Agrotipa SilaPress snižuje ztráty, jednak při silážování a i při odběru siláže se silážní jámy